Přivlastňování v angličtině

Přivlastňování v angličtině 

Pravidla pro přivlastňování v angličtině  – včetně cvičení a výsledků.

V první části tohoto článku najdete rychlé shrnutí (pro případ, že máte jen pár minut před testem) a v druhé podrobné vysvětlení včetně výjimek, chytáků a cvičení.

Přivlastňování v angličtině

________________________Zkrácená verze pro rychlé připomenutí___________________

Základní pravidla přivlastňování v angličtině pro rychlé zapamatování:

Podstatná jména

1. k životným podstatným jménům (= lidem), přivlastňujeme pomocí apostrofu (’) a přidáním (s)
   • př. Petrova kočka -> Peter’s cat
2. k neživotným podstatným jménům (= zvířata, věci), přivlastňujeme pomocí „of“
   • př. Barva toho auta je modrá -> Colour of the car is blue.

Přivlastnění přídavných jmen a zájmen

• Pokud anglický jazyk nestudujete z lingvistického hlediska, není důležité rozlišovat, zda se jedná o přivlastňovací zájmeno (possessive pronoun) či přivlastňovací přídavné jméno (possessive adjective), důležité je naučit se přivlastnění správně použít.
• Zásadní tedy bude tato tabulka a to, v jakém postavení přivlastnění je.

Rozlišujeme dvě situace:

1. Přivlastnění je před podstatným jménem
   • Tvoje kočka je škaredá -> Your cat is ugly
   • Je to tvoje pero? -> Is this your pen?
2. Přivlastnění nahrazuje podstatné jméno nebo stojí za podstatným jménem
   • Tvoje kočka je škaredá, moje (= moje kočka) je nádherná -> Your cat is ugly, mine (= my cat) is beutiful.
   • Je tohle pero tvoje? -> Is this pen yours?

____________________Konec zkrácená verze pro rychlé připomenutí________________

Detailní postup pro zaručený správný výsledek:

Podstatná jmen

1. Ujasníme si, zda se jedná o životné či neživotné podstatné jméno
   • Pro začátečníky:
     • k životným podstatným jménům (= lidem), přivlastňujeme pomocí apostrofu ( ’) a přidáním (s)
       • př. Petrova kočka -> Peter’s cat
     • Rozlišujeme, zda se jedné o životné podstatné jméno v jednotném čísle, v množném čísle či o nepracidelné podstatné jméno (= podstatné jméno, kde se množné číslo netvoří přidáním „s“, např. child -> children, tooth -> teeth)

       • 1) jednotné číslo podstatného jména + ’ s     –> my mother’s cat

       • 2) množné číslo podstatného jména+ ’  -> my parents’ cat

       • 3) nepravidelné podstatného jména+ ’s  –-> my children’s cat

     • V případě, že přivlastňujeme k více podstatným životným  jménům, které jsou spojeny spojkou AND, pak přivlastňujeme pouze k poslednímu podstatnému jménu

       • Peter and Jane’s car is blue.
     • k neživotným podstatným jménům (= zvířata, věci), přivlastňujeme pomocí „of“
       • př. Barva toho auta je modrá -> Colour of the car is blue.
   • Pro mírně pokročilé:
     • V anglickém jazyce domácí zvířata, auta, lodě atd. mohou přijímat životnou formu. Co to znamená? Je s nimi zacházeno jako s životnými podstatnými jmény a používá se tedy přivlastnění za pomocí apostrofu ( ’) a přidáním (s)
       • př. Garfieldovy lazaně – >  Garfield’s lassagna.
     • Pozor na ustálená spojení, která se preferují nad přivlastněním
       • Sedadlo auta -> Car seat (spíše než  seat of the car“)
       • Okno domu -> House window (spíše než“ window of the house“)
2. Ujasníme si, co přivlastňujeme k čemu
   • Důležité zejména u složitých vět jako: „Auto syna bratrance mé manželky.“ V komplikovaných případech přesto, že přivlastňujeme neživotné podstatné jméno (tedy auto) k živému podstatnému jménu (tedy manželce), je možné, v rozporu s pravidly přivlastňovat za pomocí „of“.
   • Pak tedy můžete zmíněnou větu větu „Auto syna bratrance mé manželky.“ přeložit jako „The car of my wife’s cousin’s son“

Přivlastnění přídavných jmen a zájmen

1. Podíváme se v jakém postavení přivlastnění je
   • Jsou možné tři situace
     • 1. Přivlastnění je před podstatným jménem.
       • Jeho auto je modré. -> His car is blue.
       • Jejich jména jsou složitá. -> Their names are complicated.
     • 2. Přivlastnění je za podstatným jménem
       • Je to modré auto jeho? -> Is the blue car his?
       • Jsou ta komplikovaná jména jejich? Are theese complicated names theirs?
     • 3. Přivlastnění je na místě podstatného jména (= podstatné jméno chybí)
       • Jeho auto je modré, moje (tedy doslova „moje auto“) je červené. -> His car is blue, mine is red.
       • Jejich jména jsou složitá, naše (tedy doslova naše jména) jsou jednoduchá – Their names are difficult, ours are simple.
2. To je vše:)

• Časté chyby:
  • Častou chybou je používání apostrofů ( ’ )  při tomto druhu přivlastňování. Pozor také na rozdíl mezi it’s (= it is) a its (= jeho ⁄ její pro neživotné)
    • Moje kočka je nádherná, její oči jsou velké. – > My cat is beutiful, its eyes are big
    • It’s Tom’s car, its colour is blue. -> Je to Tomovo auto, jeho barva je modrá.

Cvičení 

Cvičení 1 – Překlad

1) Manželovo auto

2) Auto rodičů

3) To je pes pana Nováka

4) To jsou hračky od dětí od vedle

5) Kamarádův bratr

6) Auto od kamarádů

7) Nesahej na to! Je to jejich, ne tvoje.

8) To není naše auto

9) Je to jeho nebo její?

10) Jaká je její adresa

11) Noha židle je zlomená

Výsledky – Cvičení 1

1. My husband’s car
2. My parents’ car
3. This is Mr Novak’s dog
4. These are the nex door children’s toys (doslova od dětí od vedlejšího vchodu)
5. My friend’s brother
6. My friends’ car
7. Don’t touch it! It’s theirs, not yours.
8. This isn’ t our car.
9. Is it his or hers?
10. What is her address?
11. The leg of the chair is broken.

Cvičení 2 – přivlastňování podstatných jmen (začnete kliknutím na „Click Here to Take Test“)

Cvičení 3 – přivlastňování přivlastňovacích zájmen a přídavných jmen 

Cvičení 4 – přivlastňování přivlastňovacích zájmen a přídavných jmen